Zavřít

Zámek Kynžvart získal prestižní Ocenění Evropské dědictví

Evropská komise vyhlásila seznam deseti nových míst, která se stávají nositeli významného označení Evropské dědictví. Mezi čerstvými držiteli značky figuruje také západočeský zámek Kynžvart –⁠ podle hodnotitelů se jedná o místo celoevropsky důležitých diplomatických setkání z dob, kdy byl jeho vlastníkem rakouský kancléř Klemens Metternich. Nyní je zámek v majetku českého státu, spravuje ho Národní památkový ústav.

V rámci společné přihlášky Česka, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly kolonie funkcionalistických staveb po vzoru dílenského svazu Werkbund, byly oceněny také kolonie Baba (Praha) a Nový dům (Brno).

Označení Evropské dědictví (EHL) nesou pamětihodnosti, které mají symbolickou hodnotu a význam přesahující národní rozměr. Na seznam patří památky i události, které měly významný dopad na utváření dějin Evropy a budování Evropské unie a které charakterizují demokratické hodnoty a důležitost lidských práv. Označení Evropské dědictví podněcuje vytvoření sítě významných míst, které mezi sebou sdílejí zkušenosti a osvědčené postupy při ochraně kulturního dědictví. Seznam všech 48 míst v síti EHL najdete zde.

Kromě českých přírůstků získalo své místo na seznamu následujících 8 památek:

Archeologické naleziště Ostia Antica (IT)
Antické ruiny města, ve kterém se střetávaly různé kultury a náboženství. Doklady obchodu, výměny a odlišných kultur jsou dodnes stále viditelné na mozaikách, archeologických vykopávkách a pohřebních nápisech.

  

Podvodní kulturní a přírodní dědictví Azorských ostrovů (PT)
Třicet lodních vraků je spojeno s různými pohledy na evropskou historii a obchod od 16. do 20. století –⁠ Stříbrná cesta do Jižní Ameriky, zámořský obchod s otroky nebo objevitelské výpravy jako je slavná Beagle voyage, na které Charles Darwin plul podél Jižní Ameriky.

  

Dobročinné kolonie (BE, NL)
Sociální experiment, v rámci kterého byly v průběhu 19. století zakládány kolonie, aby se prostřednictvím společné práce v nových zemědělských osadách zamezilo všudypřítomné chudobě. Historie dlouhá 175 let odkrývá dlouhý vývoj v evropském pohledu na společensky přehlížené obyvatelstvo.

  

Živé kulturní dědictví města Szentendre (HU)
Dnešní tvář města ovlivnili hlavně srbští uprchlíci přicházející sem od 17. století. Spojení po Dunaji a plodné soužití maďarského a srbského obyvatelstva i dalších kultur a jejich tvůrčí výměnu odráží jedinečná architektonická forma města.

  

Vzpomínkové místo v Łambinowicích (PL)
Starý hřbitov válečných zajatců, místo tzv. stalagů, hřbitov sovětských válečných zajatců, území bývalého pracovního tábora a jeho hřbitova, a centrální muzeum válečných zajatců. Místo má nadnárodní povahu –⁠ tábory využívaly různé státy a mnoho válečných zajatců bylo cizinců.

   

Zdravljica –⁠ zpráva o evropském Jaru národů (SI)
Báseň vydaná v roce 1848 po zrušení cenzury v habsburské říši jako součást revolučního Jara národů. Měla vliv na vývoj slovinské identity i během 20. století a v obecné rovině podpořila svobodu projevu. 

  

Památník Chambon-sur-Lignon (FR)
Od prosince 1940 do září 1944 občané Le Chambon-sur-Lignon a okolních vesnic poskytovali úkryt pro odhadem 5000 židů (včetně mnoha dětí), stejně tak pro španělské republikány, protifašistické Němce nebo členy francouzského odboje.

  

Tři bratři (LV)
Soubor tří historických domů v Rize postavených v 15. a 17. století. Přístup jejich památkové péče byl postaven na udržení maximálního historického materiálu, včetně přirozené degradace, i přes hrozby a tlaky ze strany sovětských okupantů. Následkem toho se Tři bratři staly symbolem ochrany památkového dědictví a jejích měkkých sil v Evropě.