Evropská komise vyhlásila seznam deseti nových míst, která se stávají nositeli významného označení Evropské dědictví. Mezi čerstvými držiteli značky figuruje také západočeský zámek Kynžvart – podle hodnotitelů se jedná o místo celoevropsky důležitých diplomatických setkání z dob, kdy byl jeho vlastníkem rakouský kancléř Klemens Metternich. Nyní je zámek v majetku českého státu, spravuje ho Národní památkový ústav.
V rámci společné přihlášky Česka, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly kolonie funkcionalistických staveb po vzoru dílenského svazu Werkbund, byly oceněny také kolonie Baba (Praha) a Nový dům (Brno).
Označení Evropské dědictví (EHL) nesou pamětihodnosti, které mají symbolickou hodnotu a význam přesahující národní rozměr. Na seznam patří památky i události, které měly významný dopad na utváření dějin Evropy a budování Evropské unie a které charakterizují demokratické hodnoty a důležitost lidských práv. Označení Evropské dědictví podněcuje vytvoření sítě významných míst, které mezi sebou sdílejí zkušenosti a osvědčené postupy při ochraně kulturního dědictví. Seznam všech 48 míst v síti EHL najdete zde.
Kromě českých přírůstků získalo své místo na seznamu následujících 8 památek:
Archeologické naleziště Ostia Antica (IT)
Antické ruiny města, ve kterém se střetávaly různé kultury a náboženství. Doklady obchodu, výměny a odlišných kultur jsou dodnes stále viditelné na mozaikách, archeologických vykopávkách a pohřebních nápisech.
Podvodní kulturní a přírodní dědictví Azorských ostrovů (PT)
Třicet lodních vraků je spojeno s různými pohledy na evropskou historii a obchod od 16. do 20. století – Stříbrná cesta do Jižní Ameriky, zámořský obchod s otroky nebo objevitelské výpravy jako je slavná Beagle voyage, na které Charles Darwin plul podél Jižní Ameriky.
Dobročinné kolonie (BE, NL)
Sociální experiment, v rámci kterého byly v průběhu 19. století zakládány kolonie, aby se prostřednictvím společné práce v nových zemědělských osadách zamezilo všudypřítomné chudobě. Historie dlouhá 175 let odkrývá dlouhý vývoj v evropském pohledu na společensky přehlížené obyvatelstvo.
Živé kulturní dědictví města Szentendre (HU)
Dnešní tvář města ovlivnili hlavně srbští uprchlíci přicházející sem od 17. století. Spojení po Dunaji a plodné soužití maďarského a srbského obyvatelstva i dalších kultur a jejich tvůrčí výměnu odráží jedinečná architektonická forma města.
Vzpomínkové místo v Łambinowicích (PL)
Starý hřbitov válečných zajatců, místo tzv. stalagů, hřbitov sovětských válečných zajatců, území bývalého pracovního tábora a jeho hřbitova, a centrální muzeum válečných zajatců. Místo má nadnárodní povahu – tábory využívaly různé státy a mnoho válečných zajatců bylo cizinců.
Zdravljica – zpráva o evropském Jaru národů (SI)
Báseň vydaná v roce 1848 po zrušení cenzury v habsburské říši jako součást revolučního Jara národů. Měla vliv na vývoj slovinské identity i během 20. století a v obecné rovině podpořila svobodu projevu.
Památník Chambon-sur-Lignon (FR)
Od prosince 1940 do září 1944 občané Le Chambon-sur-Lignon a okolních vesnic poskytovali úkryt pro odhadem 5000 židů (včetně mnoha dětí), stejně tak pro španělské republikány, protifašistické Němce nebo členy francouzského odboje.
Tři bratři (LV)
Soubor tří historických domů v Rize postavených v 15. a 17. století. Přístup jejich památkové péče byl postaven na udržení maximálního historického materiálu, včetně přirozené degradace, i přes hrozby a tlaky ze strany sovětských okupantů. Následkem toho se Tři bratři staly symbolem ochrany památkového dědictví a jejích měkkých sil v Evropě.
