Z českého regionu do celé Evropy: Rozkvět cisterciáckého dědictví

Zkoumání kulinářského dědictví je součástí aktivit rozsáhlé sítě CISTERSCAPES – Cisterciácké krajiny spojující Evropu. Ta vznikla v roce 2019 a důkazem jejího úspěchu je i označení Evropské dědictví (EHL), které získala v roce 2024 od Evropské komise. Evropský dosah sítě CISTERSCAPES je současně silným signálem pro kulturní práci ve venkovských oblastech. Bez nadsázky lze říci, že jde o více než kulturní projekt – je to evropský model úspěchu. CISTERSCAPES jsou dnes se svými 17 partnery v pěti zemích symbolem živé evropské spolupráce a společně navazují na ducha cisterciáckého řádu, který již ve středověku šířil znalosti, řemesla a kulturu přes hranice. 

“Vývoj je skutečně dynamický,” říká koordinátorka projektu Kulinářské dědictví cisterciáků ve střední Evropě (CulHerCis22) Marta Krejčíčková, zástupkyně organizace MAS Rozkvět z.s., která je jedním ze tří partnerů a také hlavním žadatelem projektu. Dalšími dvěma partnery jsou katedra Gastrosophie z Paris Lodron University Salzburg (Rakousko) a Landkreis Bamberg (Německo). Cílem jejich společné činnosti je zvýšit přístup veřejnosti k evropskému kulturnímu dědictví – kulinářské kultuře rozvíjené v cisterciáckých klášterech a krajině a aktivní účast na jejím tvůrčím využití. 

Klášterní kuchyně a virtuální realita

Projekt není “jen” o jídle, ale jeho cílem je zapojit veřejnost do nového čtení starých receptur a zážitkových kulinářských akcí. Vznikla například online databáze čítající 750 původních receptur, dále unikátní kuchařská kniha, která provádí čtenáře napříč středoevropskými cisterciáckými klášterními krajinami, a také 3D modely klášterních kuchyní a refektářů.  “Kuchařská kniha je dostupná jak online, tak tiskem třeba v místních knihovnách v cisterciáckých krajinách nebo k nahlédnutí ve vybraných gastroprovozech v Čechách, Rakousku i Bavorsku,” vysvětluje Krejčíčková. Uskutečnila se také série eventů, kde měli účastníci možnost ochutnat receptury s využitím místních a sezónních produktů, a také si vyzkoušet jejich přípravu.  

Dalším významným prvkem projektu je zapojení mladé generace a využití moderních technologií. “Náš edukační tým otestoval ve spolupráci s více než desítkou škol několik dílčích osvětových programů, které přiblížily kulturu cisterciáků a jejich kulinářské dědictví širšímu spektru věkových skupin. Také tyto edukační materiály jsou dnes volně šiřitelné a dostupné na našich webových stránkách www.cisterscapes.eu ,” vysvětluje Marta Krejčíčková.  

Současně byla vyvinuta 3D vizualizace na téma kulinářského zázemí cisterciáků. Formou hry v prostředí virtuální reality si hráč může vybrat ze dvou scén ve dvou obdobích – kuchyni nebo refektář, a to v gotice nebo středověku. V kuchyni je úkolem hráče zatopit pod kotlem a uvařit jeden z nabízených dobových pokrmů. “Tento formát zaujal nejen mládež,” dodává Krejčíčková. 

Z regionů až k evropské spolupráci

Projekt Kulinářské dědictví cisterciáků ve střední Evropě sice realizovali pouze tři partneři v intencích malého projektu spolupráce podpořeného z programu Kreativní Evropa Kultura, ale jeho dosah je mnohem širší.  

Pozitivní přijetí projektu i v regionech mimo přímé partnery potvrzuje trvalý zájem o téma. Díky inspiraci tímto kulinářským projektem došlo například ve Zwettlu (Dolní Rakousko) a ve Žďáru nad Sázavou k propojení rybníkářské tradice s historickým působením cisterciáků. Rybniční soustava kláštera Zwettl je součástí dědictví regionu Waldviertel a letos získala zápis na seznam Globálně významných systémů zemědělského dědictví (GIAHS) FAO – ocenění za 900letou historii, udržitelnost a přínos pro biodiverzitu. Ve Žďáru nad Sázavou je rybníkářství rovněž typické; zdejší „Žďárský kapr“ má národní ochrannou známku a je chován ve vlastních plemenných liniích, což zajišťuje jeho kvalitu a chuť. Tyto příběhy mapuje i zmíněná kuchařská kniha, která dokládá, jak příběh cisterciáků spoluutvářel obraz Evropy.  

I když projekt již technicky vzato skončil v říjnu 2025, spolupráce mezi zapojenými subjekty podle Marty Krejčíčkové trvá. “Nejen proto, že nás zavazuje udržitelnost výstupů projektu. Spíše nás k další spolupráci a kontaktům motivuje celkový smysl tématu a jeho využití v reálném životě, které dávno překonalo zdi cisterciáckých klášterů. Další příležitostí pro sdílení nápadů a zkušeností bude setkání evropské sítě CISTERSCAPES v dubnu 2026 v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, kam budou pozváni také partneři z Paris Lodron Univerzität Salzburg. A na talíři se samozřejmě objeví místní produkty, včetně ryb z klášterních rybníků,” uzavírá Krejčíčková. 

Autorka: Hedvika Petrželková