Focal Point: Upcycling Cultural Heritage
Proč a pro koho pečujeme o kulturní dědictví? Co mohou paměťové instituce nabídnout společnosti? Jaký je vztah kulturního dědictví a současného umění?
Kulturní dědictví spoluvytváří naši identitu, a promítá se tak do našeho každodenního života. Jestliže chceme prožít plnohodnotnou a smysluplnou budoucnost, je důležité mít stále na paměti, že historie byla kdysi současností a že naše současnost se každým okamžikem stává minulostí. Dnešní přelomová doba přináší naléhavé otázky, jak s kulturním odkazem nakládat. Nelze jej pouze uchovávat a nekriticky k němu vzhlížet, odkaz musí žít.
O současných trendech v oblasti práce s kulturním dědictvím a jeho publikem budeme diskutovat s řadou zahraničních i tuzemských hostů. Naše pozvání přijali například kurátorka Centre for Contemporary Arts Glasgow Viviana Checchia (UK), ředitel Diecézního archivu Sankt Pölten Thomas Aigner (AT) nebo odborník na megatrendy Tristan Horx (AT).
V panelu zaměřeném na reflexi kulturního dědictví v umělecké tvorbě zasednou například šperkařka a laureátka ocenění Designér roku roku 2017 Nastassia Aleinikava, umělkyně a držitelka ocenění Architekt roku 2017 Kateřina Šedá nebo neokonceptuální umělec Tomáš Džadoň.
Konference je organizována u příležitosti Evropského roku kulturního dědictví 2018. Ten upozorňuje na význam historických památek, uměleckých děl, na řemeslné dovednosti i příběhy našich předků, které se předávají z generace na generaci. Kulturní dědictví spoluvytváří naši identitu, a promítá se tak do našeho každodenního života.
Na konferenci navazuje akce Střed zájmu: PUBLIKUM, v rámci níž se představí dvanáct zajímavých příkladů práce s publikem, tentokrát z oblasti kulturního dědictví.
Vstupenky na konferenci Focal Point: Upcycling Cultural Heritage i na navazující akci Střed zájmu: PUBLIKUM koupíte na stránkách Divadla Archa.
Focal Point: Upcycling Cultural Heritage: 250,- / 150,- (studenti)
Střed zájmu: PUBLIKUM: 150,- / 100,- (studenti)
Zvýhodněné vsupné na obě akce: 300,-
Upozorňujeme, že na konferenci je nutné se registrovat!
Program
Představitel Ministerstva kultury ČR; Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu; Pavla Petrová, ředitelka Institutu umění – Divadelního ústavu.
Tristan Horx, Future Family
Pier Luigi Sacco, profesor ekonomie kultury a expert na kulturní politiku, IULM, Milán, Itálie
Již delší dobu se hovoří o tom, že paměťové instituce a památkové objekty musí přehodnotit své poslání. V minulosti se ustálil přístup zaměřený spíše na sběr a ochranu oproti činnosti prezentační, vzdělávací nebo zážitkové. Novým trendem je vnímat návštěvníky jako středobod organizace, vždyť právě pro ně naši minulost uchováváme. Reflektují paměťové instituce dostatečně současný stav a změny ve společnosti? Znají své cílové skupiny a dokážou je efektivně oslovovat?
Muzea, knihovny a archivy disponují unikátním bohatstvím, ve svých sbírkách a fondech shromažďují a pečují o obrovské množství děl a informací. Jakým způsobem je možné aktualizovat „staré“ informace pro nové produkty, služby, zážitky či reagovat na naléhavá celospolečenská témata, aby odkaz minulosti nebyl zapomenut a žil i dnes? Jak a s kterými partnery (umělci, veřejná správa, školy, podnikatelé) spolupracovat, aby taková činnost měla co nejširší dopad?
Kulturní dědictví a současné umění jsou často vnímány jako dva oddělené světy. Na úřadech mají samostatná oddělení i rozpočty, pracovníci paměťových institucí stejně jako umělci na sebe navzájem mnohdy hledí s nepochopením a nedůvěrou. Jak se samotným umělcům tvoří ve světě kulturního dědictví? Inspirují se minulostí? Využívají sbírky a fondy paměťových institucí? Nacházejí ve své tvorbě nové koncepty či metody? A jak umělecká díla inspirovaná kulturním dědictvím přijímá veřejnost?