Nebát se vykročit: O mezinárodní spolupráci i síle regionů

Rozhovor s Marií Silondi, novou vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura, o její profesní cestě, která propojuje akademické prostředí, veřejnou správu i regionální kulturní projekty, a o tom, co si z těchto zkušeností přináší do nové role, vedla Radka Lím Labendz.

Máte za sebou pestrou kariéru. Dokázala byste říct, která z vašich zkušeností vás na pozici vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura připravila nejlépe?

To je zajímavá otázka. Už při přípravě na výběrové řízení jsem si uvědomila, že mě k této pozici přivedla kombinace všech předchozích zkušeností. Deset let na zahraniční vysoké škole mě naučilo pracovat se strukturovanou písemnou zpětnou vazbou, jejíž jazyk i princip jsou velmi podobné grantovému hodnocení, a fungovat v mezinárodních a mezioborových týmech. Zkušenosti z veřejné správy, regionálního rozvoje skrze kulturu i z finančního řízení šperkařského studia mi pak daly vhled do fungování veřejného i soukromého sektoru, do financování, schopnost plánovat, efektivně alokovat zdroje a vést tým tak, aby projekty dlouhodobě obstály.

Jaké jsou vaše hlavní priority pro českou kancelář programu Kreativní Evropa v nejbližších letech? Co byste chtěla posílit nebo změnit?

Do funkce jsem nastoupila teprve nedávno, první měsíce věnuji především důkladnému studiu samotných výzev programu Kreativní Evropa, projektových žádostí, projektových žádostí, mapování aktivit kanceláře i širších evropských souvislostí. Mé dosavadní dojmy jsou velmi pozitivní, česká kancelář má v evropské síti velmi dobré jméno. Nemám proto ambici nastavovat radikální změny, ale spíše citlivě rozvíjet to, co již prokazatelně funguje. Za klíčové považuji například posilování strategických partnerství a větší propojování jednotlivých iniciativ v rámci programu. Významnou příležitostí na nadcházející tři roky je například Evropské hlavní město kultury České Budějovice 2028, které představuje přirozený prostor pro synergii. V této oblasti máte velké zkušenosti. V letech 2020–2024 jste vedla kandidaturu Broumova na titul Evropské hlavní město kultury 2028.

Co vám účast na kandidatuře města, které bylo protikandidátem Českých Budějovic, ukázala o významu kultury pro rozvoj regionů?

Zkušenost s kandidaturou Broumova mi znovu potvrdila, že kultura může být silným
nástrojem rozvoje regionů, zejména tam, kde existuje propast mezi velkými centry a venkovskými oblastmi. Kandidatura má největší smysl, pokud ji město pojme jako
dlouhodobý impulz – i bez případného titulu přináší nové projekty, posiluje komunity
a zvyšuje sebevědomí regionu. Zároveň se ukázalo, jak zásadní je evropský rozměr.
Mezinárodní spolupráce pomáhá regionům překonat pocit izolace, sdílet zkušenosti
a otevírat přístup k novým partnerstvím i zdrojům. Jsem přesvědčena, že podpora
podobných venkovských oblastí, jako je Broumovsko, je klíčová pro budoucnost
Evropy a že právě z těchto oblastí mohou přicházet řešení a dobrá praxe pro
udržitelnost a odolnost celé Evropy.

Na Ministerstvu kultury jste se podílela na tvorbě Státní kulturní politiky 2026–2030+. Jak se její klíčové priority protínají s programem Kreativní Evropa?

Státní kulturní politika 2026–2030+ podle mého názoru velmi jasně akcentuje
řadu zásadních témat. Jedním z nich je vyvažování rozdílů mezi velkými kulturními
centry a regiony. Důležitá je také dlouhodobá udržitelnost kulturních projektů,
posilování kapacit organizací a jejich internacionalizace. Právě v těchto oblastech
vidím přirozený průnik s programem Kreativní Evropa. Program tak může být pro
české organizace nástrojem, jak rozvíjet mezinárodní partnerství, sdílet knowhow
a zapojovat se do evropských sítí, a tím posilovat svou stabilitu i odborné
kompetence.

V listopadu, tedy v době vašeho nástupu do Kreativní Evropy, vydala Evropská komise strategický dokument s názvem Kulturní kompas pro Evropu. Jak vnímáte propojení Státní kulturní politiky s touto iniciativou?

Propojení Státní kulturní politiky s evropským Kulturním kompasem je podle mě
velmi přirozené a vzájemně posilující. Oba strategické dokumenty se zabývají
podobnými tématy – pracovními podmínkami kulturních profesionálů, stabilitou
kulturního sektoru, jeho udržitelností a propojením s širším společenským
kontextem – jen na různých úrovních. Vznikaly navíc paralelně, což umocnilo jejich
obsahovou synergii. Předmluvu ke Státní kulturní politice dokonce napsal Evropský
komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport Glenn Micallef,
který společně se svým týmem stojí za přípravou Kulturního kompasu.

Jaké doporučení byste dala kulturním organizacím, které váhají, zda se zapojit do programu Kreativní Evropa?

Nemusí hned směřovat ke komplexním evropským projektům s mnoha partnery –
existují i menší výzvy, včetně těch určených pro jednotlivce nebo malé skupiny, jako
je Culture Moves Europe. Díky ní mohou zájemci vycestovat do zahraničí v rámci
rezidenčních či mobilitních programů, sdílet zkušenosti a dobrou praxi, nebo naopak
hostit zahraniční kolegy. Výzva není administrativně náročná a otevírá spoustu
možností mezinárodního propojení a spolupráce. Lze tak postupovat krok po kroku.
Po navázání nových kontaktů a získání spolehlivých pracovních partnerů lze později
uvažovat i o ambicióznějších projektech.

A úplně na závěr – co vás osobně motivuje pracovat v kultuře?

Vyrůstala jsem v kulturně založené rodině, takže je to prostředí, kde se cítím
doma. Současně pro mě ale vždy bylo důležité mít jednu nohu i mimo kulturu – ta
mezioborovost, kde se kultura propojuje se vzděláváním, byznysem nebo například
s regionálním rozvojem, mi je velmi blízká. Tam, kde se kultura setkává s jinými
oblastmi, vzniká prostor pro změnu, příležitost k učení a získání nové perspektivy.
Vystoupení z komfortní zóny je obohacující nejen profesně, ale i lidsky.

Marie Silondi je od listopadu 2025 vedoucí české Kanceláře Kreativní Evropa Kultura. Studovala Teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Mezinárodní řízení na britské Teesside University. Spoluzaložila neziskovou organizaci Libat zaměřenou na propojení umění a nových technologií a deset let působila na Prague College. Spolupracovala se šperkařským studiem Zorya, vedla kandidaturu Broumova na titul Evropské hlavní město kultury 2028 a na Ministerstvu kultury se podílela na tvorbě Státní kulturní politiky 2026–2030+. Dlouhodobě prosazuje propojení kultury, mezinárodní spolupráce a regionálního rozvoje.

© Radka Lím Labendz

Rozhovor najdete v naší nové publikaci STORIES 4, která přináší příběhy projektů podpořených programem Kreativní Evropa.