Zavřít

Focal Point: Upcycling Cultural Heritage

 

Proč a pro koho pečujeme o kulturní dědictví? Co mohou paměťové instituce nabídnout společnosti? Jaký je vztah kulturního dědictví a současného umění?

Kulturní dědictví spoluvytváří naši identitu, a promítá se tak do našeho každodenního života. Jestliže chceme prožít plnohodnotnou a smysluplnou budoucnost, je důležité mít stále na paměti, že historie byla kdysi současností a že naše současnost se každým okamžikem stává minulostí. Dnešní přelomová doba přináší naléhavé otázky, jak s kulturním odkazem nakládat. Nelze jej pouze uchovávat a nekriticky k němu vzhlížet, odkaz musí žít.

O současných trendech v oblasti práce s kulturním dědictvím a jeho publikem budeme diskutovat s řadou zahraničních i tuzemských hostů. Naše pozvání přijali například kurátorka Centre for Contemporary Arts Glasgow Viviana Checchia (UK), ředitel Diecézního archivu Sankt Pölten Thomas Aigner (AT) nebo odborník na megatrendy Tristan Horx (AT).
V panelu zaměřeném na reflexi kulturního dědictví v umělecké tvorbě zasednou například šperkařka a laureátka ocenění Designér roku roku 2017 Nastassia Aleinikava, umělkyně a držitelka ocenění Architekt roku 2017 Kateřina Šedá nebo neokonceptuální umělec Tomáš Džadoň.

Konference je organizována u příležitosti Evropského roku kulturního dědictví 2018. Ten upozorňuje na význam historických památek, uměleckých děl, na řemeslné dovednosti i příběhy našich předků, které se předávají z generace na generaci. Kulturní dědictví spoluvytváří naši identitu, a promítá se tak do našeho každodenního života.

Na konferenci navazuje akce Střed zájmu: PUBLIKUM, v rámci níž se představí dvanáct zajímavých příkladů práce s publikem, tentokrát z oblasti kulturního dědictví.

 

PROGRAM

9.00–9.30    Registrace

9.30–9.50    Oficiální zahájení

  • Petra Smolíková, náměstkyně pro řízení Sekce legislativní a mezinárodních vztahů Ministerstva kultury ČR
  • Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu
  • Pavla Petrová, ředitelka Institutu umění – Divadelního ústavu

9.50–10.30    Společenské trendy: budoucí propojená společnost, Tristan Horx, Zukunftsinstitut, Rakousko

10.30–11.10   Kulturní dědictví 3.0: komunitní rozměr tvorby, ochrany a šíření, Pier Luigi Sacco, profesor ekonomie kultury a expert na kulturní politiku, IULM, Milán, Itálie

11.10–11.30   Přestávka

11.30–15.30   Pro koho pečujeme o kulturní dědictví a co mohou paměťové instituce nabídnout společnosti?

Již delší dobu se hovoří o tom, že paměťové instituce a památkové objekty musí přehodnotit své poslání. V minulosti se ustálil přístup zaměřený spíše na sběr a ochranu oproti činnosti prezentační, vzdělávací nebo zážitkové. Novým trendem je vnímat návštěvníky jako středobod organizace, vždyť právě pro ně naši minulost uchováváme. Reflektují paměťové instituce dostatečně současný stav a změny ve společnosti? Znají své cílové skupiny a dokážou je efektivně oslovovat?

Muzea, knihovny a archivy disponují unikátním bohatstvím, ve svých sbírkách a fondech shromažďují a pečují o obrovské množství děl a informací. Jakým způsobem je možné aktualizovat „staré“ informace pro nové produkty, služby, zážitky či reagovat na naléhavá celospolečenská témata, aby odkaz minulosti nebyl zapomenut a žil i dnes? Jak a s kterými partnery (umělci, veřejná správa, školy, podnikatelé) spolupracovat, aby taková činnost měla co nejširší dopad?

11.30–13.00   Panel 1

Moderuje: Alexander Michailidis

  • Muzealizace minulosti a současnosti, Iva Knobloch a Radim Vondráček, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
  • Využití památky pro rozvoj kultury a vzdělávání v regionu, Kateřina Slavíková a Ivo Janoušek, Městské divadlo Český Krumlov – Kláštery Český Krumlov
  • Laterna magika jako archiv: aktualizace a dekonstrukce, Lucie Česálková, Národní filmový archiv
  • Pilotní program pro mediátorství, Tomáš Žižka, scénograf a kurátor

13.00–14.00   Oběd

14.00–15.30   Panel 2 

Moderuje: Pier Luigi Sacco

  • Big Data v archivech – příležitost pro společnost, ekonomiku a výzkum, Thomas Aigner, Diözesanarchiv St. Pölten, Rakousko
  • Návštěvníci na prvním místě! Nové nástroje a jazyky pro muzea v digitální éře, Ludovico Solima, Università degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli“, Neapol, Itálie
  • Když všichni nemohou „být v obraze“, Viviana Checchia, Centre for Contemporary Arts, Glasgow, Velká Británie

15.30–15.45   Přestávka

15.45–17.00   Jaký je vztah kulturního dědictví a současného umění?

Kulturní dědictví a současné umění jsou často vnímány jako dva oddělené světy. Na úřadech mají samostatná oddělení i rozpočty, pracovníci paměťových institucí stejně jako umělci na sebe navzájem mnohdy hledí s nepochopením a nedůvěrou. Jak se samotným umělcům tvoří ve světě kulturního dědictví? Inspirují se minulostí? Využívají sbírky a fondy paměťových institucí? Nacházejí ve své tvorbě nové koncepty či metody? A jak umělecká díla inspirovaná kulturním dědictvím přijímá veřejnost?

Moderuje: Andrea Culková

  • UNESCO? UNES-TO, Kateřina Šedá, sociální architektka
  • Schauspiel, prožitek z minulosti, Jiří Honzírek, divadelní režisér a dramaturg
  • Kulturní dědictví: škola, zdroj a zábava, Nastassia Aleinikava, designérka
  • Pátrání po Jiřím Trnkovi, Tereza Brdečková, spisovatelka a scénáristka
  • Vůle k tradici, Tomáš Džadoň, výtvarný umělec

 

Od 18.30 do 21.00 pokračuje akce programem Střed zájmu: PUBLIKUM kulturního dědictví – prezentace dvanácti českých projektů vybraných na základě otevřené výzvy.

*Příspěvky v angličtině budou simultáně tlumočeny do češtiny.

HOSTÉ

Thomas Aigner

Thomas Aigner (1973) je od roku 1995 ředitelem Archivů diecéze St. Pölten v Rakousku. Studoval historii a archivářství. Jako zakládající člen a prezident asociace ICARUS je zároveň jejím mluvčím a iniciátorem mezinárodních aktivit této platformy. Má na starosti nábor nových členů a koordinaci mezinárodní spolupráce, a to v rámci národních, mezinárodních a z Evropské unie financovaných projektů, jež podporují digitalizaci a otevřený přístup k digitálnímu obsahu. Je členem řady mezinárodních a národních odborných komisí a zasedá v několika národních a mezinárodních porotách.

Big Data v archivech: příležitost pro společnost, ekonomiku a výzkum

Podstatná část historické paměti lidstva je uchovávána v archivech. V pre-digitální éře byl přístup k tzv. big datům minulosti omezený pouze pro ty, kteří znali staré písemnosti a jazyky. Digitalizace zásadně mění hru, naše společná historická paměť se může stát součástí života každého. Nabízí se zcela nové možnosti a příležitosti pro archivy, pro uživatele a společnost obecně. Otevírá se nová kapitola o využívání historických informací.

 

Nastassia Aleinikava

Designérka Anastázie Kahotski (1984), známá pod dívčím jménem Nastassia Aleinikava, se narodila v Bělorusku. Absolvovala UMPRUM pod vedením Evy Eisler v ateliéru K.O.V. Kromě limitovaných edic šperků z drahých kovů se od roku 2013 věnuje tvorbě brýlí. V roce 2017 se stala Grand Designerem v rámci cen Czech Grand Design (za kolekci šperků inspirovanou tzv. Voynichovým rukopisem). Její práce se nachází ve sbírkách UPM v Praze a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Dlouhodobě žije a pracuje v Praze.

Kulturní dědictví: škola, zdroj a zábava  

Měla jsem štěstí projít v Bělorusku střední školou, kde se zakládalo na akademických hodnotách. Poté byla naprosto osvobozující zkušeností svoboda a možnosti pražské UMPRUM. Dnes kulturní dědictví vnímám jako dokonalou školu života, nekonečný zdroj inspirace a kvalitní zábavu.

 

Tereza Brdečková

Tereza Brdečková (1957) je spisovatelka a scenáristka, původně kulturní novinářka. Ve své filmové a televizní tvorbě se opakovaně zabývá portréty umělců a historických osobností. Například: Toyen (2004), Lucerna (2014), Bohéma (2017), Universum Brdečka (2017), momentálně: Jiří Trnka, nalezený přítel (ve výrobě) a Nigrin (ve vývoji). Studium pramenů a zkoumání využití autorských děl ve filmu je trvalou součástí její práce.

Pátrání po Jiřím Trnkovi

Kulturní dědictví je pro mne záležitost současná. Čerpat z něj pro další tvorbu by mělo být samozřejmé a přirozené (nikdy to nebylo jinak), ovšem využití výtvarných i jiných audiovizuálních děl může být obrovský problém. Otevřený přístup k mnoha originálům nám umožňuje postihnout podstatu a duši konkrétního díla.

 

Viviana Checchia

Viviana Checchia (1982) je kurátorkou práce s veřejností v Centre for Contemporary Arts v Glasgow. Před touto pozicí se Viviana podílela na řadě mezinárodních projektů, včetně ocenění Young Artist of the Year 2014 v Ramallahu či čtvrtého Athénského bienále. V uplynulých osmi let byla jednou z ředitelek projektu Vessel, který poskytuje platformu pro kritickou diskuzi kulturní, společenské, ekonomické a politické změny prostřednictvím komunitní práce v italské Apulii. V roce 2016 obdržela cenu Igora Zabela v kategorii kultury a teorie za svůj přínos k mezinárodnímu zájmu o východoevropské umění.

Když všichni nemohou „být v obraze“

Příspěvek se zaměří na definici občanské aktivity, jak je rozvíjena v rámci instituce. Občanská aktivita jakožto společenská praxe může, byť ne výhradně, odkazovat k provozování umění v závislosti na zájmech komunity. Za těchto okolností potom profesionálové z umělecké oblasti reflektují potřeby jejich mimouměleckých partnerů, které jsou artikulovány prostřednictvím průběžného, na vzájemném vztahu založeném dialogu. V CCA Glasgow občanské aktivity vyžadují ustanovení procesu, v jehož rámci instituce vstupují do vzájemně přínosných vztahů s jinými organizacemi, komunitními skupinami a kolektivity, což často vede k tomu, že umělecké organizace rozvíjejí vztahy mimo uměleckou komunitu.

 

Andrea Culková 

Andrea Culková (1977) je dokumentaristka, matka tří dětí a bojovnice za zdravější svět. Její filmy mají výrazné formální ztvárnění, vizuální složku, humor a esejistický přístup. Její nejúspěšnější film Sugar Blues (Cukr Blog) měl premiéru v Dánsku na CPH:DOX a dostal se do zahraničních distribucí. V minulém roce odpremiérovala film H*art On o významu a povaze současného umění, který upoutal pozornost artových festivalů. V roce 2016 pomohla filmem Exekuce rozproudit politické diskuze na dané téma. Aktuálně pracuje na dokumentu Tepich a připravuje hraný film s pracovním názvem Testosteron Story.

 

Lucie Česálková

Lucie Česálková (1983) je filmová historička a publicistka. Je šéfredaktorkou akademického časopisu Iluminace, působila v redakcích Cinepuru a Literárních novin. Před mateřskou dovolenou pracovala jako odborná asistentka Ústavu filmu a AV kultury FF MU v Brně a jako vedoucí Výzkumného oddělení Národního filmového archivu. Je vedoucí historického výzkumu projektu Laterna magika: Historie a současnost, dokumentace, uchování a zpřístupnění, na jehož řešení Národní filmový archiv spolupracuje s FF UK, ČVUT a sdružením CESNET.

Laterna magika jako archiv: aktualizace a dekonstrukce

Příspěvek představí spolupráci historiků, archivářů, informatiků a umělců nad kulturním dědictvím multimediálního divadla Laterna magika. Ukáže, jak archivní materiály dokumentující dějiny Laterny magiky, sytí tradiční historický výzkum, jak slouží rekonstrukci představení v digitálním prostředí, jak je využívají umělci.

 

Tomáš Džadoň

Tomáš Džadoň (1981) se narodil jako nejmladší z pěti synů do bytu na sídlišti v Popradu, což bývá často (až příliš) zdůrazňováno v kontextu jeho práce s motivem paneláků. Studoval v Polsku, Bratislavě a na AVU v Praze. Je laureátem Essl Award, finalistou Ceny Oskára Čepana i Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 2007 připravil vizualizaci projektu Pamätník ľudovej architektúry, který v roce 2013 realizoval na sídlišti Dargovských hrdinov v Košicích v rámci projektu Evropské hlavní město kultury. Jednalo se o tři tradiční roubené stodoly osazené na střechu jednoho z panelových domů. Od roku 2014 pracuje na AVU v Ateliéru hostujícího umělce.

Vůle k tradici

Stačí se kolem sebe pozorně rozhlédnout po věcech, symbolech nebo idejích; žijeme historií mnohem víc, než si přiznáváme. Dnešní vyhledávání „nového“ může slepotu vůči tomuto faktu vysvětlit, ale nikoli obhájit. Rozpory a překážky, které nám historie klade, se nabízejí spíš k přehodnocení, a ani věci, které s sebou ze své doby nesou nějaké nepříjemnosti, by nám v tom neměly bránit, pokud bereme zítřek alespoň trochu vážně. Nezastřený pohled na minulost, ale především její chápání jako něčeho, co zde přetrvává, vede Tomáše Džadoně k tomu, aby z popela vytahoval neprohořená břevna a kladl nám je důmyslně pod nohy, ať už jsme doufali v jejich kompletní zpopelnění, nebo ne. (Palo Fabuš)

 

Jiří Honzírek

Jiří Honzírek (1979) studoval režii a dramaturgii na brněnské JAMU (2006). Absolvoval studijní stáže na Hoogeschool voor de Kunsten v Amsterdamu a Folkwang Hochschule v německém Essenu. V roce 2006 byl u vzniku Divadla Feste, které od té doby realizuje projekty s politickými a sociálními tématy. V roce 2013 absolvoval stipendium dokumentárního divadla u berlínských Rimini Protokoll. V posledních letech se hodně a rád zabývá autorským divadlem ve veřejném prostoru, inscenováním reality a participativním divadlem. Má rád rčení, že “méně je více”.

Schauspiel, prožitek z minulosti

Dokumentární divadlo pracuje s rekonstrukcí života rodiny německých Židů s hmotným i nehmotným dědictvím. Hmotné jsou fotografie rodiny a budovy brněnské třídy kpt. Jaroše, kde rodina žila. Nehmotným dědictvím je stopa kultury a kulturnosti, porozumění a solidarity mezi etniky a národy zmíněné ulice. Muzeem je tu současný veřejný prostor, minulé ustavuje současné.

 

Tristan Horx

Tristan Horx je členem nové generace futuristů a mileniálů narozených v digitální době. Působí v Zukunftinstitutu, kde se zabývá tématem společenské změny a zkoumá, co bude následovat po Generaci X, Y a Z. Ve svých německých a anglických prezentacích se věnuje vývoji na poli mobility, digitalizace a globalizace. Z pozice antropologa vidí význam své práce v hledání souvislostí mezi kreativitou a ekonomií v rámci makro-společenských otázek. Jako moderátor podcastu Treffpunkt: Zukunft probírá s vlivnými hosty jejich utopie a vize naší budoucnosti.

Společenské trendy: budoucí propojená společnost

Megatrendy jsou klíčem k pochopení našich budoucích životů. Individualizace, globalizace, urbanizace a stárnutí populace představují pouze několik zásadních fenoménů utvářejících naši současnou společnost. Požadavky na jednotlivce, města a kulturní instituce jsou dnes náročnější než kdykoliv předtím: nejen v oblasti technologií, ale také co se týká prodlužující se délky života, meta-mobility a naší touhy po sdílení.

 

Ivo Janoušek

Ivo Janoušek (1990) je absolventem Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České v Českém Krumlově (obor Scénická a výstavní tvorba) a Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (obor Dějiny umění). Dlouhodobě se podílí na produkci kulturních akcí města Český Krumlov. Od r. 2015 je vedoucím programu Kláštery Český Krumlov, od letošního roku působí ve funkci místostarosty Českého Krumlova pro oblast kultury, managementu historického dědictví a UNESCO.

 

Iva Knobloch

Iva Knobloch (1964), kurátorka Uměleckoprůmyslového musea v Praze, se specializuje na historii designu a zabývá se také soudobými projekty. Vyučuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2015 byla držitelkou Fulbrightova stipendia. V roce 2016 s Radimem Vondráčkem editovala compendium Design v českých zemích 1900–2000.

Muzealizace minulosti a současnosti

Muzeum se zabývá interpretací a reinterpretací minulosti v oblasti užitého umění a designu. Zároveň se vztahuje k projektům současnosti, která se již nyní stává minulostí. Díky spolupráci se školami a firmami působí i jako inovační inkubátor v oblasti nových technologií a kreativních odvětvích.

 

Saša Michailidis

Hlas Saši Michailidise (1975) znají posluchači z pořadů Film o páté a Odvážné palce na pražském Radiu 1, kam nastoupil jako filmový publicista v r. 1993. Od té doby na stejné stanici vystřídal pozice DJe, zvukaře, programového ředitele i ředitele. Působil také jako editor a režisér filmových rubrik pořadu Paskvil (Česká televize), redaktor časopisu Cinema a jako producent, scénárista a režisér ceremoniálu Cen české filmové kritiky a také coby projektový manažer na Ministerstvu kultury ČR. Dnes kromě Radia 1 pracuje pro televizní stanici HBO, spolupracuje s MFF Karlovy Vary a moderuje kulturní magazín Artzóna na ČT Art.

 

Pier Luigi Sacco

Pier Luigi Sacco (1964) je profesorem kulturní ekonomie na International University of Languages and Media v Miláně a hostujícím profesorem na Harvard University. Zabývá se studiem hodnoty kultury v rozličných odvětvích, počínaje podnikatelským sektorem, se zvláštním zaměřením na její relevanci v současných korporátních mechanismech a z hlediska společenské odpovědnosti. Konzultuje s veřejnými úřady témata, jež se týkají správy umělecko-kulturního majetku a muzeí, významných kulturních událostí, územního vývoje a plánování, kultury a transformace města. Spolupracuje s národními a regionálními orgány státní správy, organizacemi a kulturními institucemi a rovněž přispívá do periodik a publikací.  

Kulturní dědictví 3.0: komunitní rozměr tvorby, ochrany a šíření

V době, kdy produkce kultury dramaticky akceleruje díky nové formě digitálního zprostředkování obsahu, je ovlivněna i samotná podstata kulturního dědictví. Objevují se nové formy jeho tvorby, ochrany a šíření a to jak v digitálním, tak i ve fyzickém prostoru. V návaznosti na směřování podpořeném Úmluvou z Faro, dnes hrají klíčovou roli komunity, jejichž role se bude v budoucnu dále posilovat. Příspěvek se zaměří na některé základní problémy a nabízející se řešení a příležitosti, které obsahuje tento nový scénář.

 

Kateřina Slavíková  

Kateřina Slavíková (1967) je absolventkou Fakulty stavební ČVUT v Praze. Od r. 2015 působí jako zástupkyně ředitele Městského divadla Český Krumlov pro provoz Klášterů Český Krumlov. Dlouholetá zpracovatelka, realizátorka a vedoucí grantových stavebních projektů (MK ČR, ROP, IOP, IROP). Produkční a organizační spolupráce na výrobě historických hraných dokumentárních filmů a výukových filmů pro školy. Od r. 1992 se podílí na přípravách Slavností pětilisté růže, od r. 1999 je členkou dozorčí rady Egon Schiele Art Centrum o. p. s.

Využití památky pro rozvoj kultury a vzdělávání v regionu

V letech 2014–2015 proběhla celková revitalizace bývalého areálu českokrumlovských klášterů, která je ve městě masově orientovaném na cestovní ruch velmi výraznou investicí do kulturního života občanů města a regionu a ukazuje ve městě i jinou možnou formu využití kulturní památky než pro primární rozvoj cestovního ruchu. Kláštery Český Krumlov se postupně stávají opět centrem kultury, vzdělání a poznávání, byť jinou formou, než byla jejich původní historická role v životě města. V nynějších klášterech se tak pod jednou střechou setkávají dva obory střední uměleckoprůmyslové školy s badatelským Centrem barokních umění a s expozicemi, řemeslnými dílnami a na ně navazující celou škálou činností pro děti, jejich rodiče i prarodiče, kde základem je vždy společná poznávací nebo tvůrčí aktivita.

 

Ludovico Solima

Ludovico Solima (1964) je profesorem managementu kulturních organizací na Katedře ekonomie na Università degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli“. V uplynulých dvaceti letech publikuje teoretické studie a provádí praktický výzkum pro veřejné i soukromé instituce na témata spojená s marketingem muzeí, aplikací nových technologií v kulturním sektoru, odpovědností a strategickým plánováním. Je autorem více než sta vědeckých příspěvků v národních i mezinárodních publikacích a periodicích.

Návštěvníci na prvním místě! Nové nástroje a jazyky pro muzea v digitální éře

Překotný rozvoj internetu a digitálních technologií přináší zásadní změny ve společnosti, což se zvláště dotýká muzeí a jiných kulturních organizací. V této situaci se reální i digitální návštěvníci stávají hlavním předmětem strategií muzeí – pro rozvoj publika je nezbytné experimentovat s novými komunikačními nástroji a jazyky.

 

Kateřina Šedá

Kateřina Šedá (1977) je česká umělkyně, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. Ve své práci se zaměřuje na sociálně laděné experimenty, které mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo ze sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování. Je autorkou řady projektů a veřejných realizací v České republice i v zahraničí. Vydala řadu knih a publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. 

UNESCO? UNES-TO!

Příspěvek představí poslední projekt Kateřiny Šedé, který se zaměřuje na turismus a vysídlování center měst zapsaných na seznamu UNESCO. Autorka se pokusí nastínit problém, jak kulturní dědictví a jeho vnímání ovlivňuje normální život a aktivity, které jsou s ním běžně spojené.

 

Radim Vondráček

Radim Vondráček (1963), hlavní kurátor Uměleckoprůmyslového musea v Praze, se zabývá uměním a kulturou 19. století (především obdobím biedermeieru) a teorií umění a designu. Od roku 2017 je předsedou Uměleckohistorické společnosti. Vyučuje teorii designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

 

Tomáš Žižka

Tomáš Žižka (1963), absolvent řezbářství na ŠUPS v Bratislavě a Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze, se věnuje většinou týmové divadelní tvorbě nebo pedagogické činnosti (Praha, Bělehrad, Utrecht ad.). Podílí se na desítkách projektů se vzdělávacím a experimentálním charakterem (např. projekty Kladno+-Záporno, Open Here Conextion Construction, Za tržnicí, Home made, Phonart, Odsídlování, Brána muzea otevřená, Knowtilus, Zpomalení, PQ, Recykles atd.; spolupráce s Národním technickým muzeem, Národním divadlem, Židovským muzeem, Muzeem Hořovicka, Divadlem Drak, festivalem Open Air v Hradci Králové, EXPO 2016, ad.). Současně s tvorbou v site-specific prostředích a situacích se věnuje filmové, dokumentární a audiovizuální tvorbě.

Pilotní program pro mediátorství

Pilotní projekt Mamapapa v tzv. interpretačních centrech. Interpretační centrum je pružná instituce, otevřená novým metodám pro výklad kulturního dědictví, muzeum nového typu. Projekt se specializuje na komunikaci významu a smyslu historického a kulturního dědictví skrze divadelní dramaturgii/libreto, otevírání témat a odhalování tajemství zážitkové expozice, a to využitím přístupů devise theatre, site-specific či imersivními postupy, kde nástrojem jsou světlo, zvuk, hudba, barevný tón, slovo, obraz, instalace, akce… anebo jejich polyfonie. Mediátoři jsou autorské tvůrčí osobnosti „průvodci-zprostředkovatelé“, tým projektu doplňují absolventi a studenti dramatických umění.

REGISTROVAT SE NA AKCI

Registrační formulář najdete zde.

KOUPIT VSTUPENKY

Vstupenky na konferenci Focal Point: Upcycling Cultural Heritage i na navazující akci Střed zájmu: PUBLIKUM koupíte na stránkách Divadla Archa.

 

Focal Point: Upcycling Cultural Heritage: 250,- / 150,- (studenti)

Střed zájmu: PUBLIKUM: 150,- / 100,- (studenti)

Zvýhodněné vsupné na obě akce: 300,-

 

Upozorňujeme, že na konferenci je nutné se registrovat!

 

 

KONTAKT

PRO ÚČASTNÍKY KONFERENCE

E kultura@kreativnievropa.cz

 

PRO MÉDIA

E gabrielazajicova@seznam.cz

Kreativní
Evropa

Podpora evropských kulturních a kreativních odvětví

Kreativní Evropa

Kultura

Media

Užitečné odkazy

PUBLIKUM 2017

Creative Europe rediscovering our cultural heritage

Kreativní Evropa - KULTURA

Celetná 17
110 00 Praha 1

224 809 118
224 809 134
kultura@kreativnievropa.cz 

Kreativní Evropa - MEDIA

Národní 28
110 00 Praha 1

221 105 209 – 210
221 105 303
media@kreativnievropa.cz

Kontakty v EU

Výkonná agentura – EACEA

Evropská komise – DG EAC

Evropská komise – DG Connect

Národní kanceláře – CED Desks