Festival Mezipatra: „Společný prožitek a setkávání jsou zásadní“

Festival Mezipatra vznikl už před třiadvaceti lety v Brně, původně jako komorní akce. „Měl to být bezpečný prostor pro queer lidi, místo setkání a možnost podívat se na velkém plátně na filmy, které se tu tenkrát kolem milénia nepromítaly,“ říká současný ředitel festivalu Pavel Bicek. Snímky se půjčovaly z Goethe-Institutu nebo British Councilu, v programu bylo zastoupeno i několik divadelních představení. V samých začátcích byla Mezipatra čistě komunitní záležitost, v průběhu let se ale festival postupně proměňoval, zvětšoval a také otevíral. Dnes je z původně komorní lokální přehlídky úzkého okruhu queer aktivistů a aktivistek největší takto zaměřená filmová akce ve střední a východní Evropě. Velkou část publika dnes tvoří hosté z celého světa a nejlepší celovečerní snímek vybírá mezinárodní porota. Mezipatra nabízejí kolem pěti desítek filmů, akce pro filmové profesionály a profesionálky, doprovodný program i spolupráci školám. A především jsou otevřená všem, kdo mají zájem rozšířit si obzory.

„Na grantu Kreativní Evropy MEDIA je skvělé, že i k neúspěšné žádosti dostanete přehledné bodové hodnocení a slovní komentář, který vám může pomoci k tomu, abyste žádost doladili pro příště,“ říká Bicek. Festivalová žádost o podporu největšího evropského grantového programu pro kulturu byla úspěšná už napodruhé. „Z hodnocení po podání první žádosti vyplynulo, že některé části byly nejasné. Komise nám popsala, co nebylo úplně pochopitelné a kde by si představovala, abychom to vysvětlili více dopodrobna,“ podotýká Bicek.

Ve výsledném hodnocení grantová komise konkrétně vyzdvihla například spolupráci s dalšími subjekty, jako je iniciativa Jsme fér, nebo desítky základních a středních škol zapojených do projektu Mezipatra na školách. Ocenila i snahu festivalu objevovat menšinové evropské queer tituly z různých zemí a regionů.

Od roku 2019 má festival také vlastní distribuční label Queer Kino, jehož prostřednictvím uvádí vždy několik filmů ročně do širší kinodistribuce. „Festival se dostal do bodu, kdy už se jednalo o opravdu dobře zaběhnutou a organizačně vytříbenou akci, proto jsme se odvážili rozšířit naše aktivity i přes rok,“ vysvětluje vznik distribuční platformy Bicek. „V českých kinech nám chybělo zastoupení současné queer kinematografie a ukázalo se, že to nebyl jenom náš pocit. Máme zpětnou vazbu od spousty kinařů a kinařek v malých a středních městech, kteří jsou z queer snímků nadšeni. Bohužel zároveň musím říct, že dopad pandemie na artový film v kinech je strašně cítit i teď.“

V současné době uvádí festival mezi 50 a 60 filmy ročně, má dvě soutěžní sekce
(celovečerních a krátkých filmů), sekci zaměřenou na dokumenty, dále retrospektivní
a mezižánrovou sekci, kde se například loni promítal první hraný webseriál České
televize – TBH scenáristky a režisérky Lucie Kajánkové. Zmíněn již byl distribuční label
Queer Kino, pod jehož hlavičkou vstupuje do kin kolem pěti snímků ročně. Mezipatra
nemůžou pochopitelně chybět na letním festivalu Prague Pride.

„Pro mě je určitě festival akcí, která se má odehrávat v kině,“ odpovídá Pavel Bicek na otázku, jak si představuje budoucnost Mezipater. „Hodně se teď přechází na hybridní modely, ale já budoucnost Mezipater vidím jinak. Myslím si, že setkávání v kinoprostoru je pro festival naprosto zásadní a tvoří velkou část jeho smyslu. Výměna myšlenek a názorů, setkávání a prožívání filmu promítaného na plátně společně v jednom sále – to je pro mě to jádro smyslu festivalu,“ říká Bicek.