Vyhledávání
English

  • Aktuálně

  • Budoucnost zpravodajských médií: digitalizace, důvěra a ekonomické výzvy

4. 9. 2025

Budoucnost zpravodajských médií: digitalizace, důvěra a ekonomické výzvy

Evropská komise vydala zprávu The European Media Industry Outlook, která mapuje aktuální stav a trendy v evropském mediálním a audiovizuálním odvětví. 

Zpráva Evropské komise The European Media Industry Outlook, se vedle audiovize věnuje i oblasti zpravodajství. Zpráva sleduje, jak lidé konzumují zprávy, kterým zdrojům důvěřují a za co jsou ochotni platit.

Přináší také pohled na klíčové trendy, které budou v příštích letech formovat evropská zpravodajská média. Vedle rostoucí digitalizace se budou muset vypořádat s tlakem na financování, otázkami důvěry i s rychlým nástupem nových technologií.

vizuál k tématu zpravodajství

Hlavní závěry studie v oblasti zpravodajských médií

Zpravodajská média procházejí zásadními změnami. Digitalizace se dotýká všech odvětví – od audiovize přes hry až po zpravodajství – a posiluje roli online platforem. Přesto si tradiční televize stále udržuje dominantní postavení jako hlavní zdroj zpráv.

Jedním z největších problémů je důvěra. Dezinformace, manipulace s obrazem a prolínání žánrů mezi zpravodajstvím a zábavou mohou snižovat novinářské standardy. Studie proto zdůrazňuje význam kvalitní žurnalistiky jako pilíře demokracie.

Ekonomické tlaky na mediální domy rostou. Zvyšující se konzumace zpráv se totiž nepromítá do vyšších příjmů, což zpravodajským organizacím komplikuje udržitelnost. Nové možnosti přinášejí reklamou podporované modely, které jsou populární zejména u mladších diváků a mohou být cestou i pro zpravodajství.

Sociální média a uživatelsky generovaný obsah zůstávají vlivné, ale jejich důvěryhodnost je vnímána jako nižší než u profesionálních zdrojů. Přesto je využívají především mladší generace, které hledají alternativní pohledy a bezplatný obsah.

Technologický vývoj přináší další příležitosti i obavy. Umělá inteligence a rozšířená realita mění způsob, jakým lidé interagují s médii. AI je vnímána hlavně jako praktický nástroj, nicméně polovina veřejnosti se obává manipulace obsahu a ztráty lidské kontroly.

Generační rozdíly hrají zásadní roli – mladší publikum tíhne k digitálním službám a je otevřenější novým technologiím, zatímco starší generace zůstává věrná tradičním médiím. Tyto rozdíly se promítají i do ochoty platit za zprávy.

Do budoucna budou muset mediální domy hledat rovnováhu mezi inovacemi, důvěryhodností a ekonomickou udržitelností. Zároveň je důležité, aby dokázaly udržet kvalitu obsahu, podporovaly kulturní rozmanitost a chránily demokratické hodnoty.

Hlavní informace z průzkumu v oblasti zpravodajských médií

Většina lidí tráví sledováním zpráv mezi 11 minutami a jednou hodinou denně. Mladší generace sleduje zprávy kratší dobu, zatímco starší lidé (60+) tráví se zpravodajstvím déle než hodinu denně.

Z hlediska formátů došlo k výraznému posunu. Největší nárůst zaznamenaly televizní zprávy v reálném čase, jejich sledovanost vzrostla o 22 procentních bodů. Roste i zájem o online noviny, zpravodajství na sociálních sítích a předtočené pořady. Naopak tištěné noviny ztrácejí – čtenost klesla o 14 procentních bodů.

Tradiční televize zůstává nejpopulárnějším zdrojem zpráv (51 %), následovaná sociálními médii (33 %) a digitálními zpravodajskými weby a aplikacemi (30 %). Starší generace preferuje televizi a rádio, mladší se více obrací k digitálním a interaktivním zdrojům, včetně YouTube.

Důvěra hraje klíčovou roli. Profesionální zdroje zůstávají obecně nejdůvěryhodnější, přičemž veřejnoprávní televize dosahuje nejvyšší důvěry (+15 procentních bodů). Naopak influenceři na sociálních sítích jsou vnímáni nejkritičtěji – pouze 5 % respondentů jim věří, zatímco 29 % je považuje za nejméně důvěryhodné.

Sociální sítě však mají své místo – lidé je využívají pro přístup k tématům, která v tradičních médiích chybí (29 %), kvůli bezplatnému obsahu (27 %) nebo osobnímu pohledu novinářů a influencerů (25 %). Část publika se k nim obrací také proto, že profesionálním médiím nedůvěřuje.

Za přístup ke zprávám platí 41 % respondentů, častěji mladší, vzdělanější a lidé s vyššími příjmy. Přesto většina (59 %) za zprávy neplatí. Nejčastěji proto, že věří, že by měly být zdarma (43 %), nebo jim stačí bezplatné zdroje (38 %). Největší potenciál k monetizaci mají podle dat tištěná média a e-mailové newslettery.

Celková konzumace zpráv se za poslední rok zvýšila u 37 % dotázaných, to se však výrazně neprojevuje v příjmech médií. Pro zpravodajské domy tak zůstává hlavní výzvou, jak rostoucí zájem veřejnosti proměnit v udržitelný finanční model

Tisková zpráva EK ' The European Media Industry Outlook ' Study on the consumption of media content '
Všechny novinky