Střed zájmu: Udržitelnost jako způsob existence

je zakladatelkou a momentálně uměleckou ředitelkou Pražského kulturního centra Studio ALTA, které je využívané nezávislými umělci v oblasti tance, nového divadla a sociálně vzdělávacích projektů. Od roku 2022 pracuje jako ředitelka Divadla Štúdio tanca, jediného profesionálního divadla zaměřeného na současný tanec na Slovensku. V minulosti vedla festival slovenského současného tance HYBAJ HO, festival pohybového divadla a pantomimy Kašparův kolínský Mimoriál a momentálně vede mezinárodní festival Dni tanca/ Dance days. Účastní se různých kulturních a grantových komisí v Čechách i na Slovensku. Je členkou správné rady Vize tance, oborové organizace nezávislého tance. Je držitelkou ceny české taneční platformy za intepretaci z roku 2017 a 2021 a ceny Jiřího Opěly manažer roku 2018. V roce 2022 obdržela nominaci na divadelní cenu Thálie v oblasti alternativního divadla za intepretaci v představení Mnohodinec. Je pro ni výzvou nacházet rozdíly a přesahy ve vedení a tvorbě uměleckého programu v zřizované a nezřizované kulturní instituci. Její umělecká práce je širokospektrální, vybírá si umělce, kteří jsou otevření bádání a umění považují za cestu k poznání a budování zdravé společnosti. Podporuje domácí i zahraniční uměleckou tvorbu lidí, kteří upřímně hledají cestu k sebepoznání a reflektují svět, ve kterém žijí. Formu umění chápe jako prostředek k osobnímu prožitku, který motivuje společnost k sebereflexi a osobní aktivitě. ///// Studio ALTA je kulturní centrum, kolektiv a produkční jednotka. Nechává klíčit zajímavé myšlenky, dává prostor celospolečenským potřebám, je bezpečné místo ke snění i realizaci. Na kulturní scéně působíme od roku 2008 a v roce 2023 se otevřelo nové zázemí Studia ALTA v Libni ve výjimečné budově bývalého Panského pivovaru.

se narodila se v Českých Budějovicích, kam se po 13 letech zase vrátila. Vystudovala divadelní produkci na pražské DAMU. V letech 2013–2016 byla součástí týmu Pražského Quadriennale jako produkční a projektová manažerka studentské sekce SpaceLab. Byla produkční manažerkou Týdne diverzity pořádaného FF UK a v rámci něj v roce 2017 otevírala Kampus Hybernská. V letech 2017–2020 se věnovala propagaci v rámci Kanceláře Kreativní Evropa – Kultura. Je jednou z autorek výzvy Kultura pro budoucnost vyjadřující podporu kulturní obce klimatickému hnutí. Od září 2021 je součástí týmu, který připravoval úspěšnou kandidaturu Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury 2028. Koncept Budějovice 2028 obohacuje z pozice feministky, klimatické aktivistky a matky tří dětí. ///// Budějovice 2028 – Titul Evropské hlavní město kultury vytváří jedinečnou příležitost pro zlepšení kvality života ve městě a regionu na mnoha úrovních – a zároveň významně posiluje roli kulturního sektoru. Vizí EHMK Budějovice 2028 je vytvoření permakulturního prostředí, která umožní dlouhodobě udržitelný rozvoj města skrze kulturní a umělecké projekty. Součástí přihlášky je 46 projektů, které přispívají k aktivnímu zapojení obyvatel a komunit do veřejného života, zlepšují kvalitu veřejného prostoru, vnášejí do veřejné debaty zásadní témata (otázky životního prostředí, duševního zdraví, rovných práv nebo péče) a zároveň přináší jedinečné umělecké zážitky. A to nejen v roce 2028. Titulární rok je vyvrcholením, oslavou společného úsilí a sdílené zkušenosti. Možnost stát se EHMK je ale zejména impulzem k dlouhodobě udržitelnému rozvoji města a současně posílení a stabilizaci kulturní infrastruktury.

vystudovala architekturu na ČVUT a studovala fotografii na UMPRUM, nedávno získala výuční list v oboru kuchař. Společně s Adamem Wlazelem založila v roce 2013 studio MAK! (mobilní architektonickou kancelář), s nímž vstupují drobnými architektonickými realizacemi a osvětovými projekty do veřejného prostoru měst a obcí. Udržitelnost zkoumají skrze komunitní, ekologické, sociální a urbanistické otázky. S Adamem Wlazelem a Richardem Biegelem také v roce 2011 založila Letnou sobě!, architektonickou iniciativu pro smysluplný rozvoj letenské čtvrti. Ta postupně přerostla v úspěšné politické uskupení a její aktivistický ráz tak zanikl. Kateřina Vídenová průběžně pedagogicky působí na pražské UMPRUM (s Raumlaborberlin, Dominikem Langem, Evou Franch i Gilabert), v rámci níž vede i nový projekt Kafkárna / Centrum pro umění a ekologii UMPRUM (společně s Amálií Bulandrovou a Dominikem Langem). Je editorkou několika odborných publikací (Akvapark, Hostina, O stromech v ulicích). ///// Kafkárna – Centrum pro umění a ekologii UMPRUM je sto let starý sochařský atelier na pražské Ořechovce, který vznikl pro Bohumila Kafku a jeho monumentální realizace, především sochu Jana Žižky na pražský Vítkov. Dřevostavba, která původně vznikla jako dočasná stavba, je dodnes téměř v původním stavu, drobné úpravy se prováděly v 50. letech, kdy v atelieru vznikal model Stalinova pomníku na Letnou. V období normalizace v Kafkárně působili kamenosochaři. Od revoluce atelier využívají studenti sochařství UMPRUM, původně pod vedením Kurta Gebauera, který atelier pro školu získal, posledních deset let pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové (Isabely Grosseové, Kateřiny Vídenové). Právě atelier sochařství v minulém roce začal prostor otevírat veřejnosti a postupně pro něj definovat program, ve kterém se prolíná ekologie a umění. Témata se otevřela sérií Hostin, což byl formát pravidelných komunitních večeří kombinovaných s přednáškami a uměleckými performancemi. Důležitým nebyl jenom interiér atelieru, ale i magická zahrada plná soch, která ho obklopuje. V následujících dvou letech bude tento program na Kafkárně pokračovat především díky obdržení grantu od Norských fondů. Kostrou programu jsou tři několikadenní sympozia (říjen 2022, květen 2023, říjen 2023) a vernisáž a publikace knihy (duben 2024). Kromě toho probíhají na Kafkárně během celého trvání projektu kratší akce pro studenty a veřejnost (workshopy, čtení, přednášky, promítání, večeře) a ideou je sem postupně přesouvat část výuky, která se týká ekologických témat. Kafkárna se od léta 2022 zapojuje i do několika komunitních akcí (Den architektury, Zažít město jinak, Open studios atd.)

je kulturní manažerka. Absolvovala Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor Divadelní manažerství, aktuálně pokračuje ve studiu muzeologie na Masarykově univerzitě. Od roku 2016 působí ve vedení HaDivadla, scény Centra experimentálního divadla, nejprve na pozici produkce a PR, od roku 2018 jako intendantka. V roce 2019 založila mezidivadelní Klub mladých diváků Brno. Mezi její nejdelší spolupráce patří realizace festivalu Letní filmová škola Uherské Hradiště. Je předsedkyní spolku Memoria – Iniciativy za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti. ///// HaDivadlo sídlící v Alfa pasáži je scénou Centra experimentálního divadla v Brně. Od svých počátků, sahajících do Prostějova 70. let, si buduje pozici jedné z předních alternativních divadelních scén, kterou prošla řada výrazných osobností. Roku 2015 se uměleckým šéfem stal Ivan Buraj – režie Paní Bovaryová, Náměsíčníci (imitace a tušení), Eyolf, Naši, Vnímání, Humanismus 2022 a další. Každá sezona má svůj tematický rámec, sezona 2021/22 byla věnována fenoménu Nerůstu a nevznikla v ní žádná nová inscenace. Současné HaDivadlo je scénou progresivní dramaturgie a vedle inscenační činnosti se zaměřuje na vzdělávací, sociální i další mimoinscenační aktivity.

je expertka na kulturní plánování. Již více než 10 let se věnuje participativnímu kulturnímu plánování ve městech a obcích ČR. Na IPR Praha pracovala na zpracování témat kultury a komunitních aktivit pro strategický plán hl. města Prahy, stála u zrodu zapsaného ústavu Kreativní Praha, podílela se na tvorbě kulturní politiky a na projektech na podporu kultury a kreativních odvětví v Praze. Je expertní hodnotitelkou Národní sítě Zdravých měst v uplatňování MA21 v oblasti kultura a místní tradice. V letech 2009-2015 byla členkou hodnotící komise Nadace VIA v oblasti rozvoje činnosti místních iniciativ. Od roku 2014 pracuje na kulturních projektech kanceláře ONplan, vedla přípravu strategických plánů v oblasti kultury pro řadu krajských měst i pro menší regionální centra. Spolupracuje na přípravě strategií, které zahrnují oblast kultury, kulturního dědictví i kulturních a kreativních odvětví s téměř polovinou českých regionů.

Jan Kučera působil jako referent, vedoucí oddělení a vedoucí odboru rozvoje Rožnova pod Radhoštěm. Poté řadu let podnikal v oblasti poradenství ve strategickém plánování a projektech pro obce. Nyní je třetí období ve vedení města, aktuálně jako starosta. Je zároveň politikem zdravého města a MA21, kdy město dovedl mezi šampiony. Je ambasadorem tématu strategického plánování Národní sítě zdravých měst. Při své práci klade důraz na strategické řízení, komplexní a vyvážený rozvoj města a zapojování obyvatel do plánování jeho rozvoje. Ve městě vznikaly participativně koncepce i samotný strategický plán a s občany a odbornou veřejností jsou projednávány jak investiční akce, tak rozvoj kultury, zajištění sociálních služeb nebo školství. ///// Rožnov pod Radhoštěm je město s necelými 17 tisíci obyvateli, vychází z valašských tradic, kvalitního životního prostředí v CHKO Beskydy, ale také nadstandardní vzdělanostní struktury. V posledních letech se projevují inovativní a progresivní směry v kultuře, architektuře, ale také řízení města a participaci obyvatel.

je zakladatelkou a výkonnou ředitelkou organizace Ki Culture and Sustainability in Conservation (SiC) a generální ředitelkou organizace Ki Futures. Získala doktorát v oboru konzervace a restaurování kulturního dědictví na Amsterdamské univerzitě (University of Amsterdam). Než se začala naplno věnovat udržitelnosti v kultuře, pracovala Caitlin v oblasti konzervace v muzeích a památkách po celém světě, včetně Vatikánských muzeí, Getty Conservation Institute, Galerie Uffizi a Velikonočního ostrova. Byla profesionální členkou výboru pro udržitelnost Amerického institutu pro konzervaci a v letech 2018-2023 byla tajemnicí pracovní skupiny pro udržitelnost Mezinárodní rady muzeí (ICOM). Je vedoucí projektu Climate Reality Project. Caitlin je zkušenou řečnicí a lektorkou a vedla workshopy o udržitelnosti pro kulturu pro instituce po celém světě, včetně UNESCO, ICOM, UCLA-Getty Conservation Program, francouzského ministerstva kultury, Europeana, Institutul Cultural Român a The Taipei National University of the Arts.

vystudoval režii a scenáristiku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Od roku 2016 pracoval jako AD nebo produkční pro řadě českých a zahraničních projektů, např. Nabarvené ptáče, Carnival Row, Spider-Man: Far From Home. V roce 2021 spoluzaložil greenfilmingovou konzultační a servisní společnost Planet A Film. Od té doby úzce spolupracuje s TV Nova, Českou televizí, Total HelpArt T.H.A. a dalšími produkcemi. Podílel se na na projektech Král Šumavy, MasterChef, Vlny, Věčný klid, Los Farad atd.

žije a pracuje v Berlíně. Je manažerkou udržitelnosti v oblasti kultury a médií a pracuje mimo jiné pro Institut pro kulturu budoucnosti („Institut für Zukunftskultur“). Hanna vystudovala dějiny umění a pracovala v různých tištěných a online redakcích. V letech 2017-2018 byla vedoucí kanceláře Landesverband der Museen zu Berlin e.V. a v letech 2019-2020 zastávala pozici „Koordinace a rozvoj projektů“ v Hessisches Landesmuseum Darmstadt. V roce 2022 se rozhodla zaměřit na udržitelnost v německém muzejním sektoru a absolvovala postgraduální studium v oboru managementu udržitelnosti. Byla součástí autorského týmu příručky „Ochrana klimatu v muzeích“, kterou vydal Německý svaz muzeí. Kromě toho je Hanna členkou organizace Museums for Future a poskytuje muzeím poradenství v oblasti udržitelnosti.